Kdo je český volič?
Už několik let sleduji nespokojenost lidu s politickou situací v téhle naší zemičce. Při každých volbách s nadějí očekávám, že už konečně přijde ta očekávaná chvíle a konečně bude zvoleno nějaké nové vedení a nové tváře. Zatím ale vždy přišlo zklamání, ovšem pro známé strany potvrzení jistoty v podobě natvrdlého voliče. Co vlastně nutí tohle stádo zvané lid volit pořád to samé a znovu a znovu uvěřit obnoveným a v minulosti mnohokrát nesplněným slibům?
V téhle naší krásné zemi už to dosavadní vlády dovedli tak daleko, že doba kdy nám bylo nejhůř je dávno za námi a chvíle krachu celého systému a tím i společnosti se nezadržitelně blíží. Dle pověsti nám mají v dobách nejhorších vyrazit na pomoc Blaničtí rytíři, ovšem i oni už odmítli pomoc a raději zůstávají v bezpečí své jeskyně, protože jinak si náš národ sám už ani nevytře zadek. Češi jsou totiž novátorský národ a stvořili nového člověka. Já osobně ho nazývám asi nejvýstižnějším názvem „Člověk líný“. Vypracovali jsme se totiž na takovou úroveň, že jsme naprosto spokojeni s tím, co za nás udělají jiní, bez ohledu na to, jestli je výsledek dobrý či špatný, hlavně že jsme nehnuli zadkem. Všichni a všechno nám může vlézt na záda, protože pivo a televize je naše náboženství a tomu podřídíme vše. K tomu všemu nás naše lenost omezila natolik, že těm schopnějším závidíme a díky tomu se ještě více uzavíráme na vlastní píseček a nenávistně závidíme sousedovi i větší počet myší v jeho sklepě. Při první příležitosti namastit si kapsu opouštíme vlastní píseček a snažíme se ovládnout ten sousedův a hledáme stádo, které bychom ovládli, protože tak se to přece u nás dělá. Stačí mít dost nahrabáno a dostatečně hlasitě křičet na všechny strany, stádu naslibovat mnoho věcí, spoustu výhod a především nejlepší možný výhled do budoucnosti, opřený o zdůraznění neschopnosti předchozího vedení. A světe div se, ono to pořád funguje a stádo s neutuchající slepou vírou následuje staronového chytráka, co na tom, že už po stopadesáté slibuje to, co ještě nikdy nesplnil. A takhle to jde pořád dokola, občas pro oživení, a hlavně hrozí-li ztráta stáda, stačí jen změnit barvu kožichu, případně pastviště, a stádo je opět plno nových očekávání a opět staronovému vůdci uvěří.
Nevím, jestli je příčina někde v minulosti, kdy národ byl v podstatě veden režimem a zvykl si na takový standart nebo je to nově vypěstovaná vlastnost schopností a ohebností pohlavárů v této zemi, pravda ale je, že přesně takhle to funguje. Jak už bylo mnohokrát všude psáno, lidi do volebního systému moc nevidí a nedostatek informací nejsou schopni sami napravit. Pokud to za ně někdo neudělá a nebude jim to stále opakovat, nikdy si sami nové informace nenajdou. Proto mají v hlavách to, co jim naservírují, na zlatém podnose až domů na pohovku a k pivu, naše zuřivá média a dostatečně slyšitelní blbové. Pak možná ze strachu, aby náhodou můj hlas nepřipadnul komunistům, zvolím alespoň menší zlo, protože to všude píšou a říkají. Mnou vybraná strana stejně nemá šanci, tak zvolím, aspoň pro mě, tu nejlepší z těch nejhorších. Pasujeme se ale tímto do role voličů v dobrovolných nesvobodných volbách s častým argumentem: „Copak ten můj jeden hlas něco změní?“ K tomu všemu jsme národ zakonzervovaných existencí s naprostou neochotou zkoušet nové věci, stejně tak měnit stávající, byť nevýhodné, za ty výhodnější a lepší věci. Na vině je opět lenost a neochota k nějaké akci, navíc je tohle všechno podpořeno dokonalou letargií, do které jsme byli uvrhnuti a před volbami je to pro stávající neschopné politiky výborná výchozí pozice pro znovuoblbnutí stáda a úspěchu ve volbách. Navíc se národ nachází v takovém útlumu, že už si ani neuvědomuje zavádění zákonů a opatření ve stylu totalitních praktik, včetně velkých monopolních firem, které berou zákon do svých rukou a obyčejnému občanu ho servírují ve svém vlastním výkladu, díky tomu se už nejspíš občan nezmůže na sebemenší odpor.
Naštěstí se najde ještě pár lidí, kterým tohle všechno není lhostejné a dlouhou dobu bijí na poplach neustálým upozorňováním a vyhledáváním těchto alarmujících skutečností. Ovšem je jich málo a hlásek mají zatím velmi slabý a téměř neslyšitelný v této vřavě, vzniklé a umě vedené politickou lůzou.
A český volič…? Ten jen tupě mlčí, snaží se nevyčnívat ze stáda a slepě následuje tuhle lůzu a já se nestačím divit… Co se ještě musí stát, aby se český občan probudil a udělal něco pro záchranu svojí důstojnosti a naší společnosti???? Že by pohodlná volba starých „dobrých“ tváří nebyla úplně to správná cesta…?
Majesty
